 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
8 cm protiletadlový kanón M 5/8 M.P. soustava Škoda, Rakousko-Uhersko, 1.sv.válka Heeresgeschichtliches Museum Arsenal, Vídeň 2006 Tato zbraň vznikla na základě zkušeností s kanóny systému Škoda a německé firmy Erhardt. V roce 1905 byl kanón zaveden do výzbroje rakouské armády jako 8 cm Feldkanone M 5. Jednalo se o konstrukci na které se Škodovka nepodílela. V srpnu 1906 byla u Škodovky alespoň dojednána výroba 1 200 lafet, která byla zahájena v listopadu 1907 a dokončena v listopadu 1908. Do roku 1914 bylo vyrobeno celkem 2 522 kusů kanónů M 5 nebo M 5/8. Vzor M 5/8 měl zesílenou a upravenou lafetu, náměr zvětšený o 5° a úpravu pro horskou dopravu. Na výrobě se podílely Artilleriezengsfabrik ve Vídni (bronzové hlavně), Bohlerovy závody (ocelové hlavně), firma Rešica (lafety) a Škodovka, která nejdříve vyráběla jenom lafety, později prováděla celkovou montáž a nastřelení, vyráběla střelivo a od roku 1916 i ocelové hlavně. Během první světové války se kanóny s bronzovou hlavní vyráběly do roku 1916 v počtu 721 kusů, posléze pak do roku 1918 pouze hlavně ocelové v počtu 2 221 kusů, dále bylo vyrobeno 900 lafet. Vzor M 5/8 byl adaptován na protiletadlový kanón, přičemž se velmi osvědčil. U stacionárních baterií se montoval na otáčivý podklad v pivotové lafetě, která mu umožňovala náměr až 70°. Nově vzniklá československá armáda v roce 1920 disponovala 73 kusy a 4 kusy v protiletadlové úpravě. Kanóny byly zařazeny do výzbroje lehkých kanónových samostatných dělostřeleckých oddílů č.81 až 84. Další kusy do roku 1934 pak jako záloha pro stavbu improvizovaných dělostřeleckých vlaků. V roce 1938 se ve výzbroji nacházelo 86 kusů polního kanónu a 4 v protiletadlové úpravě. Zmíněně 4 protiletadlové kanóny vytvořily v roce 1919 vůbec první protiletadlovou baterii, jmenovitě tato vznikla v Praze na Petříně a jejím úkolem bylo chránit vojenskou radiostanici. Baterie složila celá léta k výcviku a v roce 1938 se též dočkala stálé bojové pohotovosti. Po zániku ČSR zůstalo 28 kanónů na Slovensku. Wehrmacht v roce 1939 zavedl ukořistěné zbraně do své výzbroje pod označením 7,65 cm Feld Kanone M 5/8(t), sloužily na západní frontě a v Norsku. Posledního bojového nasazení se zbraň dočkala během SNP jako výzbroj povstaleckého obrněného vlaku. Stručný technický popis: Kanón s jednotnou hlavní, nejprve z kujného bronzu, později z niklované oceli. Hlaveň uzavíral vodorovný klínový závěr systému Erhardt se dvěma pojistkami. Hydraulická brzda a vzpruhový vratník umístěny ve vrchní lafetě po níž klouže hlaveň. Na spodní lafetě dvě lafetová sedátka a rydlo. Závislý obloukový zaměřovač a dalekohled. Ochranný štít o tlouštce 4,5 mm z ocelového plechu. Kola dřevěná, špicová o průměru 130 cm. Kanón byl dopravován koňským spřežením, dělo s kolesnou jako jedna dopravní jednotka, muniční vůz s kolesnou jako druhá. Kolesny stejné, každá převážela 33 nábojů. Muniční vůz obsahoval 93 nábojů a byl kryt ocelovým plechem. pro horskou dopravu byl kanón rozkládán na tři části. Hlaveň a vrchní lafeta, spodní lafeta a ochranné štíty s koly a osou. Každá část byla dopravována na úzkorozchodné horské káře. Obsluhu tvořilo šest mužů, čtyři obsluhovali přímo dělo, dva u muničního vozu časovali šrapnely a granáty. Ke střelbě bylo možno použít šrapnely vz.13, granáty vz.5, vz.13/15, vz.15/15a, vz.14 a vz.17. Pro překvapivou palbu na blízkou vzdálenost bylo na šrapnelu použito časování na dílek "K" a šrapnel posloužil jako kartáč. Exploze nastala 5 až 10 m od ústí hlavně. Základní takticko technické údaje:
fotografie byly pořízeny digitálním fotoaparátem Fujifilm Finepix S 9500 v rozlišení 2592x1944 pro použití na těchto stránkách byly komprimovány na rozlišení 600x450 na požádání lze zaslat fotografie v plné kvalitě Doporučené prameny: (1) Janoušek, J.: Výzbroj československého dělostřelectva v letech 1918-1939, 8 cm polní kanon vzor 5/8, Modelář a modely, č.11/1998, str.451 (2) John, M.: Září 1938, 2.díl, Bonus A, 1997, str.104 (3ú John, M.: Československé letectvo v roce 1938, str.57, 297 |
