 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
M24 Chaffe lehký tank, USA, 1945 Heeresgeschichtliches Museum Arsenal, Vídeň 2006 Vývojový program na jehož konci stál poměrně úspěšný typ M24 (západními historiky označován jako vůbec nejlepší tank 2.sv.války) byl zahájen v dubnu roku 1943. Cílem bylo navrhnout nástupce lehkého tanku M5 (v Británii označovaného jako Stuart nebo Honey). Požadovaná hmotnost neměla přesáhnout 16 257 kg s maximální tloušťkou pancíře do 25 mm, dbalo se také na lepší přístupnost k důležitým agregátům a na větší životnost. První úvahy se týkaly lehkého tanku T21, ale s navrhovanou hmotností 24 845 kg se ukázal jako příliš těžký. Východiskem se staly motor a převodovka. Tyto konstrukční skupiny se ukázaly být u tanku M5 jako velmi úspěšné. Pojezdové ústrojí bylo převzato ze 76 mm samohybného kanónu M18 Hellcat. Tento velice pohyblivý stíhač tanků byl vybaven zavěšením svých pěti velkých pojezdových kol na torzních tyčích. Jako hlavní zbraň byl požadován 75 mm kanón T13E1 (později M6), který byl původně vyvíjen jako protilodní zbraň pro bombardéry B-25 Mitchell a vyznačoval se velmi odlehčenou konstrukcí. Návrh nového bojového prostředku vypracovala automobilová divize firmy General Motors. Objednány byly dva prototypy s označením T24, které byly dodány v říjnu 1943. Během počátečních jízdních zkoušek měly takový úspěch že bylo objednáno plných 1 000 kusů ještě před zahájením tzv.rozšířených vojskových zkoušek. Typ byl standardizován jako lehký tank M24 v červenci 1944 a zároveň byla objednána výroba 5 000 kusů, z nichž do července 1945 bylo dodáno 4 070 (?). Západní prameny uvádějí 4 371 vyrobených kusů celkem. Do výzbroje pozemních sil armády USA byl tank zaveden v roce 1944 a v roce 1945 jich bylo malé množství dodáno též britské armádě, která jim přidělila bojové jméno Chaffee. Tank M24 se ukázal být v bojových podmínkách velmi úspěšný navzdory faktu, že éra lehkých tanků byla zcela překonána už v první polovině války. Kanón byl velmi výkonný a přesný a tloušťka pancíře se považovala za dostatečnou, vzhledem k tomu, že prvotním úkolem tanku byl průzkum. Prvního bojového nasazení se dočkaly koncem války v lednu 1945 v Ardenách. Mnohem výrazněji se však prosadil v Korejské válce v boji proti tanků T-34/85, ale již od roku 1953 byl u amerických jednotek nahrazován lehkým tankem nové generace M41 Walker Bulldog. Francouzi tank nasadili v bojích v Indočíně, Tchajwan modernizoval vozidla novým 90 mm kanónem, do roku 1965 byl také používán Jihovietnamskou armádou. Jihovietnamská armáda používala tanky spíše k přehlídkám nebo při policejních akcí na podporu Diemovy vlády. Posléze byly tanky s demontovanými motory začleněny do stacionární obrany základen, např.12 tanků chránilo letiště Tan Son Nhut do roku 1972. Celkovou úspěšnost typu dokazuje fakt, že se typ udržel ve výzbroji mnoha dalších armád (zejména méně vyspělých států) hluboko do sedmdesátých let a ještě v letech osmdesátých byl v nevelkých počtech používán. Navíc dosud používané tanky v současné době prošly různými modernizacemi, takže z výzbroje jen tak nevymizí. Základní takticko technické údaje:
fotografie byly pořízeny digitálním fotoaparátem Fujifilm Finepix S 9500 v rozlišení 2592x1944 pro použití na těchto stránkách byly komprimovány na rozlišení 600x450 na požádání lze zaslat fotografie v plné kvalitě Doporučené prameny: (1) Chant, Ch., Encyklopedie tanků, Mustang s.r.o., 1997, str.205-207 (2) Chant, Ch., Tanky, Naše vojsko, 2006, str.68-69 |
