Úvod
Letecká technika
Pozemní technika
Auto - Moto
Vojenské objekty
Muzea
Odkazy
Ke stažení
Kontakt
Kniha návštěv

Brigadyr
Internet

SU-100

100 mm samohybný kanón vz.44, ČSLA (SSSR)

 Vojenské muzeum Králíky, 2006    

     Toto samohybné dělo bylo třetí v pořadí, které bylo umístěno na osvědčený podvozek středního tanku T-34. Vývojově navazovalo na předchozí typy SU-122 a SU-85. Vzniklo v roce 1943 v souvislosti s novým kanónem  10 D-S konstruktéra F.F.Petrova zabudováním této zbraně do již vyráběného typu SU-85. V červnu 1944 bylo dělo zařazeno do výzbroje Rudé armády. Do konce roku 1944 bylo vyrobeno zhruba 500 a v první polovině roku 1945 přes 700 kusů. Bojového nasazení se stroje dočkaly ke konci války v bitvách o Berlín, Maďarsko a Brno. Výroba v SSSR  běžela až do roku 1948 a dále byly „samochodky“ modernizovány: byly namontovány přístroje pro noční vidění a předehřívání motoru pro zimní startování. Posledního bojového nasazení se dočkaly v roce 1967 v bojích na Blízkém východě, kde je Egypt a Sýrie použily proti Izraeli. Do výzbroje ČSLA bylo samohybné dělo, nyní označené SD-100, zavedeno od roku 1953 a zároveň od roku 1954 byla zahájena licenční sériová výroba na Slovensku, která skončila v roce 1957. Z 641 vyrobených kusů bylo do výzbroje zařazeno cca 460, zbytek byl exportován do Egypta a Sýrie. K vyřazování z výzbroje docházelo v první polovině šedesátých let, ale ještě dlouho tvořily mobilizační zálohu. Dalšími uživateli bylo např.Mongolsko, Vietnam, Alžírsko, Angola, Severní Korea, Čína, Kuba a Polsko

     Stručný technický popis:

     Základem samohybného děla byl upravený podvozek středního tanku T-34 ze kterého byla odstraněna přední část s věncem věže a na tomto místě byla umístěna svařovaná pevná nástavba ze šikmých ocelových plátů. Motorový a převodový prostor zůstal zachován. Čelo nástavby tvořila šikmá 45 mm silná pancéřová deska. Spoj se stropem nástavby byl rovný, bez výstupku pro dělostřelecký panoramatický dalekohled. Uložení vlastní dělostřelecké zbraně bylo kryto ocelovou odlévanou maskou o tloušťce 110 mm s hvězdicovitou přírubou kanónu se šesti výstupky pro šrouby. Místo otvoru pro zaměřovač byl zakrývatelný otvor pro střelbu z ručních zbraní. Velitelská kruhová věžička na pravé straně korby vyčnívala do strany. Před ní na boku se nalézal výstup pro anténu. Vedle věžičky byl nad osou zbraně zakrytý obdélníkový otvor a vedle něj čtvercový poklop střelce se zaměřovacím periskopem. Za ním pak poklop pro nabíječe. Dále vzadu pak dva pancéřové kryty ventilátorů. Zásoba munice 33 kusů. Protipancéřový granát o hmotnosti 15,88 kg probíjel 121 mm pancíř na vzdálenost 1000 m a 100 mm pancíř na vzdálenost 2000 m. Maximální dostřel činil 15 600 m. Reálná rychlost střelby až 10 ran za minutu.                 

Základní takticko technické údaje:

hmotnost

31 600 kg

délka s kanónem

9 450 mm

délka trupu

6 100 mm

šířka

3 000 mm

výška

2 450 mm

typ motoru

V-2 34

výkon

500 koní

max.rychlost

50 km/h

dojezd

320 km

pancéřování čela trupu

45 mm

pancéřování stropu a dna trupu

20 mm

max.stoupání

350

brodivost

1 300 mm

příkop

2 500 mm

výzbroj

1x100 mm kanón 10 D-S

osádka

4



SU-100 SU-100  SU-100 
 SU-100 SU-100  SU-100 
 SU-100 SU-100  SU-100 

fotografie byly pořízeny digitálním fotoaparátem Fujifilm Finepix S 9500 v rozlišení 2592x1944

pro použití na těchto stránkách byly komprimovány na rozlišení 600x450

na požádání lze zaslat fotografie v plné kvalitě