 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
Posádková střelnice Klášterec Šumava 2006 Asi 3 km jižně od Vimperka u obce Lipka se nachází poměrně velký, relativně ještě zachovalý, nyní již opuštěný objekt "tankodromu" nám blíže neznámého určení a názvu. Stav celého objektu vypadá, jako by byl opuštěn teprve nedávnou: interiéry staveb jsou již sice značně vyrabovány, ale například ve všech oknech se ještě nacházejí skleněné výplně. Týlová část není příliš rozsáhlá: tvoří ji celkem tři nízké jednopodlažní budovy učebny, skladiště a velitelského objektu, před kterým se nachází první menší dvoupodlažní řídící věž. K tomuto shluku budov náleží ještě malé odpočívadlo s asi 4 lavičkami a podlouhlými stolky. O něco dále se pak nachází druhá, větší, třípodlažní řídící věž a za ní velká budova garáží. V této části lze narazit na zdemolované elektrické rozvodny-transformátory, velkou betonovou skruž do poloviny zatopenou vodou a klasické dlážděné točny, které vybíhají do svahu a dláždění se poté mění v obyčejnou prašnou cestu. Zajímavostí je, že směrem na východ od hlavní silnice z Vimperka, nad obcí Solná Lhota se nachází skupina malých pozorovatelen a úkrytů, ze které je celý tankodrom perfektně viditelný. Uvítáme jakékoliv informace o tomto vojenském výcvikovém zařízení... ...doplňující informace od pana L.Č (18.12.2006): .....ve skutečnosti se jedná o bývalou vojenskou střelnici Klášterec, která byla součástí výcvikového prostoru Radost a která byla využívána do konce činnosti AČR ve Vimperku. Pojezdové dráhy sloužily k pohybu vozidel (BVP) při střelbě z jeho lafetovaného kulometu a samopalů osádky. Na Vámi označené mapě je vidět i hlavní val, odkud byla vedena palba z RZ. Bývalý tankodrom se nachází více severně od této střelnice asi 3 km na západ od Vimperka. ...nové doplňují informace od pana Martina (23.4.2007) Trocha upřesnění k bývalé
střelnici Klášterec.
----------------------------------------- Popis bývalé Posádkové střelnice Klášterec: "Kolektivu autorů" kolem výše uvedeného pana Martina T. (vojáků, kteří zde měli možnost v minulosti působit), se podařilo sestavit velmi exkluzivní popis tohoto vojenského výcvikového zařízení, které se nazývalo Posádková střelnice Klášterec. Administrátoři webu jim tímto velmi děkují za jejich ochotu a svolení zde jejich popis v neupravované formě zveřejnit.
a1 – závora na příjezdové cestě ve směru osada Klášterec. Při ostrých střelbách se na každou příjezdovou cestu, která vedla na střelnici stavěla „uzavírací stráž“ a2 - montovaná hala „Jeseník“ pro uskladnění materiálu (terče, zvedáky, rámy atd. Už tam není) Sloužila také k přípravě terčů. Dřevěná kostra rámu, potažená plátnem. Z jedné strany byla ocelová síť a z druhé hliníkový plech (něco jako silnější alobal). Toto „osíťování“ sloužilo k registraci zásahu terče na věži (po zásahu terče střela propojila obvod el. proudu). Trosky terče je možné vidět v nové řídící věži (na mapě pozice a7) v prvním patře, kde je někdo použil k zakrytí oken (minimálně 2x tank čelně a BzK - bez záruky) a3 - tzv. učebna a místo pro čištění zbraní – kovové stoly a lavice… a4 - stará věž, sloužila především k řízení palby RZ (ručních zbraní) a ovládání terčů na této (pěší) části střelnice. a5 - vyčkávací plocha – zde se prováděla poučení cvičících vojáků před střelbou, základní orientace v cílové ploše, vytyčení (ukázání) hlavního směru palby, pravé a levé hranice sektoru palby, označen „tabulí“ (myslím, že bílá tabule s červeným kruhem), při nočních střelbách osvětlené, atd… a6 – nová věž, sloužila především k řízení palby a ovládání terčů na lafetové části střelnice (tři pojezdové dráhy) a dále ke spouštění pohyblivých terčů na kolejových drahách tp1-11 (terče tank, OT, BVP, BzK atd) a7 – garáž - určena pro garážování techniky vyvedené na PS Klášterec. Značný komfort oproti jiným střelnicím, kde se vyvedená technika „pouze“ zaplachtovala. a8 – dřevěné suché WC a9 - učebna s kachlíkovou podlahou…, občas používaná (málokdy) jako jídelna… v případě nepříznivého počasí. a10 - budova, kde se zpravidla ukládalo střelivo. Dále zde byla místnost pro zdravotníka či doktora, rozvodna a myslím, že i kancelář správce střelnice. a11 – dílna, sklad elektromateriálu, ubytovna obsluhy střelnice a tuším jediné „nesuché“ WC na střelnici. Pokud ho použil někdo z cvičících, obsluha na závěr střeleb tvrdě požadovala jeho úklid… a12 - prostor pro házení ostrých ručních granátů (F1-ruční obranný granát, případně URG 86). V tomto prostoru se nacházely spojovací okopy, kryty, výdejna granátů, krytá pozorovatelna, vlastní házeliště a cílová plocha s terči (vpřed běžící figura a nekrytě ležící figura). a13 – prostor, kde se prováděl výcvik střelby z RPG-75. Střelba záměnou, nebo plnou ráží na cíl (tank bočně, nebo čelně), který stál, nebo se pohyboval na dráze tp2 k1-3 – přibližné postavení terčů „kulomet“. Jeden z terčů určený pro střelbu z lafetovaného kulometu vozidla. Jeden pro každou pojezdovou dráhu. d 1-3 – zpevněné pojezdové dráhy pro střelbu z lafetovaných zbraní bojových vozidel (BVP, OT a tanků) za jízdy a z krátkých zastávek, vzhledem k charakteru střelnice povoleno použití zbraní ráže 7,62 mm – zbraně větších ráží střílely vložnými hlavněmi a nebo tzv. „záměnou“. Na začátku těchto drah jsou točny (dlážděné „kočičími hlavami“) e1-3 – konečné točny pojezdových drah, opět vydlážděny „kočičími hlavami“. Určeno k otočení bojového vozidla a k jeho návratu do výchozího postavení. Při otáčení vozidla hodně záleželo na souhře a secvičenosti řidiče a střelce a hlavně na prostorové orientaci střelce. Po ráně jistoty musel střelec „dát“ maximální elevaci (zbraně do maximálního náměru) a neustále mířit do prostoru terčů (do cílového prostoru). Při otáčení vozidla na konečné točně musel věží „kontrovat“proti pohybu vozidla. Zní to celkem jednoduše, ale zkuste si představit oko přilepené k zaměřovači, občas překontrolovat polohu vozidla a cílů přes periskop a zase oko na zaměřovač. V „mašině“ tma a tak ty přechody ze světla do tmy a naopak dají pěkně zabrat. Rána jistoty, kanón do elevace a přitom řidič uhání na konečnou točnu maximální rychlostí. Potom se začne točit „podlaha“ a zkuste držet hlaveň do prostoru. Jako střelci jsme si pomáhali tím, že po poslední ráně rozsvítil velitel osvětlení svého bojového prostoru a podle toho světla se střelec trochu orientoval (zejména při nočních střelbách). Když „za to řidič moc vzal“, nestačil, vzhledem k rychlosti otáčení věže, střelec přiměřeně „kontrovat“ a hlaveň mířící do týlového prostoru střelnice není nic příjemného. Několikrát jsem to zažil a rychlost zalehnutí je opravdu blesková. To samé otáčení vozidla se opakovalo na výchozí pozici. Převedení zbraní do maximální elevace mělo svůj opodstatněný význam. V případě „nedotočení“ věže do prostoru cílů a nevystřílení veškeré munice, nebo neprovedení rány jistoty se minimalizovalo nebezpečí střelby do týlového prostoru střelnice, případně do obydleného prostoru (v případě PS Klášterec osada Klášterec). Další důvod maximální elevace zbraní byl světlomet velitele vozidla (LUNA). Pokud byl velitelův světlomet na věžičce nasazen a střelec nepřevedl zbraně do maximálního náměru, došlo při otáčení věže k odpojení elektropohonu odměru (otáčení) věže a ta „zamrzla“ při otáčení na hranici tzv. „hrazeného pásma“ (odpojilo pohon proto, aby nedošlo k uražení světlometu pohybem kanónu). Pak by musel převést řídidlo pohonu odměru do polohy „Ruční pohon“ a otáčet jím – což prostě střelec nemohl stihnout. f1 - tzv„val“palebná
čára pro střelbu z RZ místa nebo výchozí čára pro střelbu z RZ za
pohybu, na valu byla z pražců a prken vybudována palebná stanoviště
pro střelbu (vleže, vkleče, s oporou…) f 2-3 – pojezdové dráhy
pro střelbu RZ z pohybujících se bojových vozidel (střílnami, přes
bočnice korby a otevřenými příklopy, využíváno též pro házení RG z
vozidel) Pro BVP-1 a vozidla
se stejným zbraňovým systémem (BRM-1K, BPzV,…) existovalo zařízení
(řekněme „přerušovač), které při střelbě „záměnou“ umožňovalo
zapojení mezi ovládací prvky zbraní a spřažený kulomet. Střelec mohl
používat obě spouště (pravé řídidlo – kanón, levé – spřažený
kulomet), stiskem kanónové spouště byl vystřelen jediný náboj (bez
ohledu na to, jak dlouho byla spoušť stisknuta), stiskem kulometné
spouště dávka podle délky stisknutí. Tím se upevňoval návyk střelce
(pravá ruka – „silná“ zbraň/kanón, levá – kulomet), zařízení navíc
imitovalo časovou prodlevu, nutnou pro činnost nabíjecího zařízení a
v důsledku při střelbě plnou ráží nedocházelo ke střelbě kulometem
na kanónový terč… r1-3 – přibližné postavení terčů „RPTZ“ (Ruční Proti Tanková Zbraň – LAW, RPG atd.) Jeden z terčů určený pro střelbu z lafetovaného kulometu vozidla. Jeden pro každou pojezdovou dráhu. Rozmístění dalších zvedacích terčů na lafetované části (vpřed běžící figura, kulomet atd…) se z obrázku dá určit velmi obtížně. Zvedací figury byly na "kopečcích", který měl tak metr na výšku a dva metry na šířku. Na každém „kopečku“ bylo umístěno více terčů vedle sebe. t1-16 - čáry pro rozmístění terčového manévru - jednotlivých terčů, jejich skupin a prostředků pro případné „oživení cílové plochy“ (elektricky odpalovaných dýmovnic, světlic apod.), to, co je vidět, jsou rýhy v terénu pro ukrytí kabeláže zvedáků, otočných stojanů a dalších elektrických zařízení… tp1-7 – kolejové dráhy pohybu terčů, vozíky s terči se pohybovaly po kolejovém svršku, byly poháněny buď elektromotorem a tahem za lano nebo elektromotorem přímo na vozíku a taženým kabelem. Pohon přes lano byl obvyklejší – na jednom konci dráhy byl „bunkr“ s motorem, na druhém konci odpružená kladka a koncový spínač… Dráhy tp - 1, 2, 3, 4, 5, 9, 10, 11 byly, mimo jiné terče, určeny pro postavení terčového manévru z OT bočně, BVP bočně, TANK bočně . Dráhy tp – 6, 7, 8 pro TANK čelně, BZK. Nutno dodat, že tyto terče jsou určeny, mimo jiné, pro střelbu z BVP1 (střelba kanónem a kulometem) a „nasazení“ jiných cílů na vozíky je více než jisté, vzhledem k tomu, že tato střelnice existovala roky a roky před tím, než vůbec do výzbroje tehdejší ČSLA přišly BVP (tehdy OT-70).... . Navíc tady kdysi střílely třeba tarasnice a BzK… Mnou uvedené terče
jsou z pohledu SO (střelec operátor) BVP1. Tímto se omlouvám
střelcům OT, tanků a všem ostatním, že ty „jejich terče“ zde
neuvádím. Dráha tp – 9 je pro střelbu BVP1 daleko (můj osobní
názor) a proto se zřejmě používala pro některou z výše uvedených
zbraní. Propojením „valu“ (f1) a bodů
d1-3 dostáváme palebnou čáru – pomyslnou hranici, dělící prostor
střelnice na „živou“ část a prostor týlový. Terén cílové plochy
(obecně směrem západním)se postupně zdvíhá do mírného svahu, který
je nyní zarostlý a kdysi byl členěn mírně zarostlými mezemi – i na
dalších snímcích ze satelitu/letadla je vidět prostory a čáry pro
rozmístění terčového manévru pro část střelnice, určenou pro střelbu
z bojových vozidel (d1-3 a dále obecně směrem západním), zhruba
prostor ohraničený tp1, tp3 a tp5. Dvě dobové fotky, tak podzim 1990. Foceno na
základním valu směrem severním, je vidět, jak vlastně vypadala ta
stanoviště...
Ze sešitu jsem „vydoloval“ III cvičení střeleb: Cíle: TANK - dráha 250-300 metrů, rychlost 15-20 km/hod, vzdálenost 450-800 metrů 2 vpřed běžící figury - čas 3x10 sekund, vzdálenost 600-700 metrů RPTZ - čas 40 sekund, vzdálenost 300-400 metrů KULOMET - čas 40 sekund, vzdálenost 300-400 metrů Munice: 3x PG 15V, nebo 3x záměna 50 do PKT (kulometu), z toho 13 svítících Doba na střelbu: den 7 minut noc 8 minut Hodnocení: Všechny terče + tank 2x – výtečně 3 terče + tank 2x – dobře 2 terče + tank 2x – vyhovující Do doby na střelbu se započítávala i doba na uložení munice, nasednutí a příprava vozidla k boji (na uložení munice do vozidla si každá osádka „vypilovala“ svůj postup, aby při nasedání a ukládání munice nenastal chaos, kdy se celá posádka najednou vrhne na zadní dveře roje a tři ruce na anténu. I to se dalo na střelbách zažít a byla to docela komedie. Náš postup byl - v případě střelby plnou ráží šel, po doběhnutí k vozidlu, velitel první na korbu a střelec mu podával munici - stočený kulometný pás + 1-2 PG 15V. Poté střelec vylezl na korbu a nasedl do věže. Velitel podával munici střelci a řidič zatím čekal vedle vozidla se zbytkem munice, většinou 2x PG, které následně podal veliteli a nasedal na „svoje“místo. Po předání munice střelci nasedal velitel na „svoje místo“) Po tomto „kolotoči“ začal každý člen posádky připravovat vozidlo k boji - nastartování, navázání spojení, založení nábojového pásu do kulometu, uložení PG do dopravníku atd. Poté zahlásil velitel vozu na věž připravenost vozidla k boji a dostal rozkaz ke splnění bojového úkolu. V případě střelby „záměnou“ byl „kolotoče“ ukládání munice řidič ušetřen a nasedal „na svoje“ místo hned po doběhnutí k vozidlu. Pro oprávněnou kritiku nejmenovaného nadporučíka dodávám, že, cituji :“ popis „kolotoče“ je dost zavádějící, předpis neřešil ukládání munice do vozidla tak detailně…., navíc se měnily povely a dril jako takový, dokonce se jednu dobu sesedalo po uložení nábojů, pak zase ne….“ U jistého útvaru bylo ukládání
munice „vychytáno“ následovně, cituji:“ …na kovový rám klasického
čtvercového stolu jsme si udělali takový dřevěný rošt na "PéGéčka" a
pásy do kulometu, místa tam bylo dost na dvě rundy (S-O a VD) -
takže S-O hupnul do věže, velitel stál vedle na pancíři, řidič mu to
podal nahoru, velitel to předal střelcovi a šup, vše bylo tam, kam
to patřilo... Nebo jiné cvičení: Cíle: TANK – terč. č12 pod úhlem 25°, dráha 250-300 metrů, rychlost 15-20 km/hod, vzdálenost 600-850 metrů RPTZ - čas 40 sekund, vzdálenost 300-400 metrů, v noci osvětlena Pěchota, terč č.8, - čas 3x10 sekund, vzdálenost 300-400 metrů Munice: 3x PG 15V, nebo 3x záměna 50 do PKT (kulometu), z toho 12 svítících Dráha jízdy BVP 300 metrů. Doba na střelbu 2 minuty 30 sekund – vzhledem ke „krátkému“ času na střelbu předpokládám, že se zde počítal čistý čas střelbu, tzn. čas od převzetí rozkazu ke splnění bojového úkolu do návratu vozidla na výchozí pozici. Náčrty původních střeleckých terčů
Doplňuji a upozorňuji, že schéma střelnice je sestavené pouze ze vzpomínek starých 14 let a tímto se omlouváme všem, kteří tam něco postrádají a nebo kterým tam něco chybí. Terče jsou skenované ze sešitu „Střelecká příprava“ a doplněné o názvy. Všichni technicky zaměření čtenáři jistě odpustí nedokonalost „výkresů“ siluet terčů a způsob kótování. -------------------------------------- (foto: brigadyr, 2006)
fotografie byly pořízeny digitálním fotoaparátem Fujifilm Finepix S 9500 v rozlišení 3696x2464 pro použití na těchto stránkách byly komprimovány na rozlišení 600x400 na požádání lze zaslat fotografie v plné kvalitě |
