Posádková střelnice
Klášterec
Šumava 2006
Asi 3 km jižně od Vimperka u obce
Lipka se nachází poměrně velký,
relativně ještě zachovalý, nyní již
opuštěný objekt "tankodromu" nám
blíže neznámého určení a
názvu. Stav celého objektu vypadá,
jako by byl opuštěn teprve nedávnou:
interiéry staveb jsou již sice značně vyrabovány,
ale například ve všech oknech se ještě
nacházejí skleněné výplně.
Týlová část není
příliš rozsáhlá:
tvoří ji celkem tři nízké
jednopodlažní budovy učebny, skladiště a
velitelského objektu, před kterým se
nachází první
menší dvoupodlažní
řídící věž. K tomuto shluku budov
náleží ještě malé
odpočívadlo s asi 4 lavičkami a podlouhlými
stolky. O něco dále se pak nachází
druhá, větší,
třípodlažní
řídící věž a za ní
velká budova garáží. V této
části lze narazit na zdemolované
elektrické rozvodny-transformátory, velkou
betonovou skruž do poloviny zatopenou vodou a klasické
dlážděné točny, které
vybíhají do svahu a
dláždění se poté mění v
obyčejnou prašnou cestu. Zajímavostí
je, že směrem na východ od hlavní silnice z
Vimperka, nad obcí Solná Lhota se
nachází skupina malých pozorovatelen a
úkrytů, ze které je celý tankodrom
perfektně viditelný. Uvítáme
jakékoliv informace o tomto vojenském
výcvikovém zařízení...
...doplňující
informace od pana L.Č (18.12.2006):
.....ve
skutečnosti se jedná o bývalou vojenskou
střelnici Klášterec, která byla
součástí výcvikového
prostoru Radost a která byla využívána
do konce činnosti AČR ve Vimperku. Pojezdové
dráhy sloužily k pohybu vozidel (BVP) při střelbě z jeho
lafetovaného kulometu a samopalů osádky. Na
Vámi označené mapě je vidět i hlavní
val, odkud byla vedena palba z RZ. Bývalý
tankodrom se nachází více severně od
této střelnice asi 3 km na západ od Vimperka.
The directv receivers are able to facilitate HD signals and direct them to your HD television set. The Great Wall is a fun name for this particular directv on demand package. It’s one of better directv dish network offers available.
...nové
doplňují informace od pana Martina (23.4.2007)
Trocha upřesnění k bývalé střelnici
Klášterec.
Na pozici 9. není požární
nádrž (ostatně na řádné střelnici jsem
nikdy žádnou neviděl), ale plechová hala, (už tam
není) která sloužila k přípravě terčů.
Dřevěná kostra rámu, potažená
plátnem. Z jedné strany byla ocelová
síť a z druhé hliníkový
plech (něco jako silnější alobal). Toto
„osíťování“
sloužilo k registraci zásahu terče na věži (po
zásahu terče střela propojila obvod el. proudu). Trosky
terče je možné vidět v nové
řídící věži (na mapě pozice 5) v
prvním patře, kde je někdo použil k zakrytí oken
(minimálně 2x tank čelně a BZP-bez záruky )
K pozici 8. Nejedná
se o žádnou nádrž a na střelnici není
pouze jediná. U každé dráhy se na
výchozí pozici (první
vydlážděná točna) nachází
jedna. Jednalo se o zařízení
imitující jízdu BVP a sloužilo ke
střelecké přípravě. V prostoru
„skruže“ se nacházel
„most“, na který BVP najelo a
pomocí elektromotorů se tento „most“
pohyboval. Kdo nezažil si představí točnu parních
lokomotiv a k horizontálnímu pohybu
přidá ještě vertikální. A
úplně jednoduše řečeno se jednalo o houpačku pro
13 tun „živé“váhy. Toto
zařízení lze spatřit i na SC BVP ve
Stříbře a na bývalé tankové
střelnici Bohuslav.
 |
| panorama |
-----------------------------------------
Popis
bývalé Posádkové střelnice
Klášterec:
"Kolektivu autorů" kolem výše
uvedeného pana Martina T. (vojáků,
kteří zde měli možnost v minulosti působit), se podařilo
sestavit velmi exkluzivní popis tohoto vojenského
výcvikového zařízení,
které se nazývalo Posádková
střelnice Klášterec. Administrátoři
webu jim tímto velmi děkují za jejich ochotu a
svolení zde jejich popis v neupravované formě
zveřejnit.
 |
| schéma
střelnice |
a1
– závora na
příjezdové cestě ve směru osada
Klášterec. Při ostrých
střelbách se na každou příjezdovou cestu,
která vedla na střelnici stavěla
„uzavírací stráž“
a2
- montovaná hala
„Jeseník“ pro uskladnění
materiálu (terče, zvedáky, rámy atd.
Už tam není) Sloužila také k přípravě
terčů. Dřevěná kostra rámu, potažená
plátnem. Z jedné strany byla ocelová
síť a z druhé hliníkový
plech (něco jako silnější alobal). Toto
„osíťování“
sloužilo k registraci zásahu terče na věži (po
zásahu terče střela propojila obvod el. proudu). Trosky
terče je možné vidět v nové
řídící věži (na mapě pozice a7) v
prvním patře, kde je někdo použil k zakrytí oken
(minimálně 2x tank čelně a BzK - bez záruky)
a3
- tzv. učebna a místo pro čištění
zbraní – kovové stoly a
lavice…
a4
- stará věž, sloužila
především k řízení
palby RZ (ručních zbraní) a
ovládání terčů na této
(pěší) části střelnice.
a5
- vyčkávací plocha – zde se
prováděla poučení cvičících
vojáků před střelbou, základní
orientace v cílové ploše,
vytyčení (ukázání)
hlavního směru palby, pravé a levé
hranice sektoru palby, označen „tabulí“
(myslím, že bílá tabule
s červeným kruhem), při nočních
střelbách osvětlené, atd…
a6
– nová věž, sloužila
především k řízení
palby a ovládání terčů na
lafetové části střelnice (tři
pojezdové dráhy) a dále ke
spouštění pohyblivých terčů na
kolejových drahách tp1-11 (terče tank, OT, BVP,
BzK atd)
a7
– garáž - určena pro
garážování techniky
vyvedené na PS Klášterec.
Značný komfort oproti jiným
střelnicím, kde se vyvedená technika
„pouze“ zaplachtovala.
a8
– dřevěné suché WC
a9
- učebna s kachlíkovou podlahou…, občas
používaná (málokdy) jako
jídelna… v případě
nepříznivého počasí.
a10
- budova, kde se zpravidla ukládalo střelivo.
Dále zde byla místnost pro zdravotníka
či doktora, rozvodna a myslím, že i kancelář
správce střelnice.
a11
– dílna, sklad elektromateriálu,
ubytovna obsluhy střelnice a tuším
jediné „nesuché“ WC na
střelnici. Pokud ho použil někdo z cvičících,
obsluha na závěr střeleb tvrdě požadovala jeho
úklid…
a12
- prostor pro házení ostrých
ručních granátů (F1-ruční
obranný granát, případně URG 86).
V tomto prostoru se nacházely spojovací
okopy, kryty, výdejna granátů, krytá
pozorovatelna, vlastní házeliště a
cílová plocha s terči (vpřed
běžící figura a nekrytě
ležící figura).
a13
– prostor, kde se prováděl
výcvik střelby z RPG-75. Střelba záměnou, nebo
plnou ráží na cíl (tank bočně, nebo
čelně), který stál, nebo se pohyboval na
dráze tp2
k1-3
– přibližné postavení terčů
„kulomet“. Jeden z terčů určený
pro střelbu z lafetovaného kulometu vozidla. Jeden
pro každou pojezdovou dráhu.
d
1-3 – zpevněné pojezdové
dráhy pro střelbu z lafetovaných
zbraní bojových vozidel (BVP, OT a tanků) za
jízdy a z krátkých
zastávek, vzhledem k charakteru střelnice povoleno
použití zbraní ráže 7,62 mm
– zbraně větších
ráží střílely vložnými
hlavněmi a nebo tzv. „záměnou“. Na
začátku těchto drah jsou točny
(dlážděné „kočičími
hlavami“)
e1-3
– konečné točny pojezdových drah, opět
vydlážděny „kočičími
hlavami“. Určeno k otočení
bojového vozidla a k jeho návratu do
výchozího postavení. Při
otáčení vozidla hodně záleželo na
souhře a secvičenosti řidiče a střelce a hlavně na
prostorové orientaci střelce. Po ráně jistoty
musel střelec „dát“
maximální elevaci (zbraně do
maximálního náměru) a
neustále mířit do prostoru terčů (do
cílového prostoru). Při
otáčení vozidla na konečné točně musel
věží „kontrovat“proti pohybu vozidla.
Zní to celkem jednoduše, ale zkuste si představit
oko přilepené k zaměřovači, občas překontrolovat
polohu vozidla a cílů přes periskop a zase oko na zaměřovač.
V „mašině“ tma a tak ty
přechody ze světla do tmy a naopak dají pěkně zabrat.
Rána jistoty, kanón do elevace a přitom řidič
uhání na konečnou točnu
maximální rychlostí. Potom se začne
točit „podlaha“ a zkuste držet hlaveň do prostoru.
Jako střelci jsme si pomáhali tím, že po
poslední ráně rozsvítil velitel
osvětlení svého bojového prostoru a
podle toho světla se střelec trochu orientoval (zejména při
nočních střelbách). Když „za to řidič
moc vzal“, nestačil, vzhledem k rychlosti
otáčení věže, střelec přiměřeně
„kontrovat“ a hlaveň
mířící do
týlového prostoru střelnice není nic
příjemného. Několikrát jsem to zažil a
rychlost zalehnutí je opravdu blesková. To
samé otáčení vozidla se opakovalo na
výchozí pozici.
Převedení zbraní do
maximální elevace mělo svůj
opodstatněný význam.
V případě
„nedotočení“ věže do prostoru
cílů a nevystřílení
veškeré munice, nebo neprovedení
rány jistoty se minimalizovalo nebezpečí střelby
do týlového prostoru střelnice,
případně do obydleného prostoru (v
případě PS Klášterec osada
Klášterec).
Další důvod maximální
elevace zbraní byl světlomet velitele vozidla (LUNA). Pokud
byl velitelův světlomet na věžičce nasazen a střelec nepřevedl zbraně
do maximálního náměru,
došlo při otáčení věže
k odpojení elektropohonu odměru
(otáčení) věže a ta „zamrzla“
při otáčení na hranici tzv.
„hrazeného pásma“ (odpojilo
pohon proto, aby nedošlo k uražení
světlometu pohybem kanónu). Pak by musel převést
řídidlo pohonu odměru do polohy „Ruční
pohon“ a otáčet jím – což
prostě střelec nemohl stihnout.
f1
- tzv„val“palebná čára pro
střelbu z RZ místa nebo výchozí
čára pro střelbu z RZ za pohybu, na valu byla z pražců a
prken vybudována palebná stanoviště
pro střelbu (vleže, vkleče, s oporou…)
f
2-3 – pojezdové dráhy pro
střelbu RZ z pohybujících se bojových
vozidel (střílnami, přes bočnice korby a
otevřenými příklopy,
využíváno též pro
házení RG z vozidel)
h1-3 –
„tankové houpačky“ –
zařízení umožňující
nácvik střelby hlavních zbraní
bojových vozidel (BVP, OT a tanků) za jízdy a
přitom bez pohybu… Zařízení bylo
založeno na horizontálním
(otáčení) a vertikálním
(naklápění) pohybu plošiny, na
níž stálo vozidlo, elektromotor
poháněl hydraulické čerpadlo a to pak
hydraulickými písty otáčelo a
naklánělo plošinu, ta se pohybovala kolem středu
na čtyřech pojezdových kolech… Střelec pociťoval
pohyb nejen opticky (v pozorovacích
přístrojích a zaměřovači), ale také
„zadkem“ – docházelo k
drncání,
houpání,… Samozřejmě, palba se nevedla
„plnou ráží“, ale opět
„záměnou“
(svítícími z kulometu -
příslušný počet
„záměn“ se páskoval do
kulometného pásu „ob jednu“.
Po stisknutí spouště došlo pouze
k jednomu výstřelu a střelec pro
další „ránu“ musel
opět natáhnout závěr. Toto se opakovalo do
vystřílení všech
„záměn“, kdy kulomet
„naběhnul“ na normální
„napáskování“ a
střelec vedl palbu dávkami na kulometné
cíle.) či vložnou hlavní (zejména u
tanku, kdy do hlavně kanónu, byla vložena
další hlaveň ráže 14,5mm a střelba se
prováděla tímto nábojem) Takto se
střílelo zejména v zájmu
ušetření finančních prostředků za
střelivo plné ráže, v případě
že střelnice nedovolovala střelbu plnou ráží a
nebo v případě
„houpaček“… - např. tank T-55 by při
výstřelu kanónem ráže 100 mm
zařízení „houpačky“ bezesporu
poškodil…
Pro BVP-1 a vozidla se stejným zbraňovým
systémem (BRM-1K, BPzV,…) existovalo
zařízení (řekněme
„přerušovač), které při střelbě
„záměnou“ umožňovalo zapojení
mezi ovládací prvky zbraní a
spřažený kulomet. Střelec mohl používat obě
spouště (pravé řídidlo –
kanón, levé – spřažený
kulomet), stiskem kanónové spouště byl
vystřelen jediný náboj (bez ohledu na to, jak
dlouho byla spoušť stisknuta), stiskem kulometné
spouště dávka podle délky
stisknutí. Tím se upevňoval návyk
střelce (pravá ruka –
„silná“ zbraň/kanón,
levá – kulomet), zařízení
navíc imitovalo časovou prodlevu, nutnou pro činnost
nabíjecího zařízení a
v důsledku při střelbě plnou ráží
nedocházelo ke střelbě kulometem na
kanónový terč…
r1-3
– přibližné postavení terčů
„RPTZ“ (Ruční Proti Tanková
Zbraň – LAW, RPG atd.) Jeden z terčů
určený pro střelbu z lafetovaného
kulometu vozidla. Jeden pro každou pojezdovou dráhu.
Rozmístění dalších
zvedacích terčů na lafetované části
(vpřed běžící figura, kulomet atd…) se
z obrázku dá určit velmi
obtížně. Zvedací figury byly na
"kopečcích", který měl tak metr na
výšku a dva metry na šířku.
Na každém „kopečku“ bylo
umístěno více terčů vedle sebe.
t1-16
- čáry pro rozmístění
terčového manévru - jednotlivých
terčů, jejich skupin a prostředků pro případné
„oživení cílové
plochy“ (elektricky odpalovaných
dýmovnic, světlic apod.), to, co je vidět, jsou
rýhy v terénu pro ukrytí
kabeláže zvedáků, otočných stojanů a
dalších elektrických
zařízení…
tp1-7
– kolejové dráhy pohybu terčů,
vozíky s terči se pohybovaly po kolejovém
svršku, byly poháněny buď elektromotorem a tahem
za lano nebo elektromotorem přímo na vozíku a
taženým kabelem. Pohon přes lano byl
obvyklejší – na jednom konci
dráhy byl „bunkr“ s motorem, na
druhém konci odpružená kladka a
koncový spínač…
Dráhy
tp - 1, 2, 3, 4, 5, 9, 10, 11 byly, mimo
jiné terče, určeny pro postavení
terčového manévru z OT bočně, BVP bočně, TANK
bočně .
Dráhy
tp – 6, 7, 8 pro TANK čelně,
BZK. Nutno dodat, že tyto terče jsou určeny, mimo jiné, pro
střelbu z BVP1 (střelba kanónem a kulometem) a
„nasazení“ jiných
cílů na vozíky je více než
jisté, vzhledem k tomu, že tato střelnice
existovala roky a roky před tím, než vůbec do
výzbroje tehdejší ČSLA
přišly BVP (tehdy OT-70).... . Navíc tady kdysi
střílely třeba tarasnice a BzK…
Mnou uvedené terče jsou z pohledu SO (střelec
operátor) BVP1. Tímto se omlouvám
střelcům OT, tanků a všem ostatním, že ty
„jejich terče“ zde neuvádím.
Dráha tp – 9 je pro střelbu
BVP1 daleko (můj osobní názor) a proto se zřejmě
používala pro některou z výše
uvedených zbraní.
Někde mezi pěší a vozidlovou
částí, na úrovni palebné
čáry, byl zabetonovaný podvozek a věž tanku T-34,
z něhož se také cvičilo házení
granátů. Postupem času z něj zůstalo jen dno a boky korby...
(z obrázku se přesná poloha
nedá určit)
Propojením
„valu“ (f1) a bodů d1-3
dostáváme palebnou čáru –
pomyslnou hranici, dělící prostor střelnice na
„živou“ část a prostor
týlový. Terén
cílové plochy (obecně směrem
západním)se postupně zdvíhá
do mírného svahu, který je
nyní zarostlý a kdysi byl členěn mírně
zarostlými mezemi – i na
dalších snímcích ze
satelitu/letadla je vidět prostory a čáry pro
rozmístění terčového
manévru pro část střelnice, určenou pro střelbu z
bojových vozidel (d1-3 a dále obecně směrem
západním), zhruba prostor ohraničený
tp1, tp3 a tp5.
Prostor severně účelové komunikace
(Klášterec – Radost – Sloup)
byl také v dávné minulosti
využíván pro střelbu, minimálně z
pistolí, v pozdější době už jen
sporadicky….
Cílová plocha byla pravidelně
udržována (silami obsluhy,
„brigádníky“ z jednotek
posádky Vimperk) – sekání
trávy, čištění rýh pro
uložení kabeláže,
vysekávání části křovin a
náletových dřevin bylo prováděno
úměrně nutnosti zajištění
dobré viditelnosti cílů, ale také v
rámci snahy co nejvíce snížit
nebezpečí požárů, způsobených
hořícími zbytky střeliva (stopovky
svítících střel z
lafetovaných a ručních zbraní,
dohořívající
dráhové motory střel z RPG,
…)…
Dvě
dobové fotky, tak podzim 1990. Foceno na
základním valu směrem severním, je
vidět, jak vlastně vypadala ta stanoviště...
Na prvním snímku, hodně vzadu je vidět skupinku
vojáků za cestou na té staré
části střelnice. Na jednom ze stanovišť je
posazená brigadýrka, ale se střelbou to
nemá nic společného...Před valem je vidět
začátek té pojezdové smyčky pro
střelbu RZ z vozidel (střílnami, přes bočnice,...) a taky
kus té cesty Ke Sloupu...
 |
 |
| val |
val |
Ze
sešitu jsem „vydoloval“ III
cvičení střeleb:
Cíle:
TANK - dráha 250-300 metrů, rychlost 15-20 km/hod,
vzdálenost 450-800 metrů
2 vpřed běžící figury - čas 3x10 sekund,
vzdálenost 600-700 metrů
RPTZ - čas 40 sekund, vzdálenost 300-400 metrů
KULOMET - čas 40 sekund, vzdálenost 300-400 metrů
Munice:
3x PG 15V, nebo 3x záměna
50 do PKT (kulometu), z toho 13
svítících
Doba
na střelbu:
den 7 minut
noc 8
minut
Hodnocení:
Všechny
terče + tank 2x – výtečně
3
terče + tank 2x – dobře
2
terče + tank 2x – vyhovující
Do doby na střelbu se započítávala i doba na
uložení munice, nasednutí a příprava
vozidla k boji (na uložení munice do vozidla si
každá osádka „vypilovala“
svůj postup, aby při nasedání a
ukládání munice nenastal chaos, kdy se
celá posádka najednou vrhne na zadní
dveře roje a tři ruce na anténu. I to se dalo na
střelbách zažít a byla to docela komedie.
Náš postup byl - v případě střelby
plnou ráží šel, po
doběhnutí k vozidlu, velitel první na
korbu a střelec mu podával munici - stočený
kulometný pás + 1-2 PG 15V. Poté
střelec vylezl na korbu a nasedl do věže. Velitel podával
munici střelci a řidič zatím čekal vedle vozidla se zbytkem
munice, většinou 2x PG, které následně
podal veliteli a nasedal na
„svoje“místo. Po
předání munice střelci nasedal velitel na
„svoje místo“) Po tomto
„kolotoči“ začal každý člen
posádky připravovat vozidlo k boji -
nastartování,
navázání spojení,
založení nábojového pásu do
kulometu, uložení PG do dopravníku atd.
Poté zahlásil velitel vozu na věž připravenost
vozidla k boji a dostal rozkaz ke splnění
bojového úkolu. V případě
střelby „záměnou“ byl
„kolotoče“
ukládání munice řidič
ušetřen a nasedal „na svoje“
místo hned po doběhnutí k vozidlu.
Pro
oprávněnou kritiku nejmenovaného
nadporučíka dodávám, že, cituji
:“ popis „kolotoče“ je dost
zavádějící, předpis neřešil
ukládání munice do vozidla tak
detailně…., navíc se měnily povely a dril jako
takový, dokonce se jednu dobu sesedalo po uložení
nábojů, pak zase ne….“
U
jistého útvaru bylo
ukládání munice
„vychytáno“ následovně,
cituji:“ …na kovový rám
klasického čtvercového stolu jsme si udělali
takový dřevěný rošt na
"PéGéčka" a pásy do kulometu,
místa tam bylo dost na dvě rundy (S-O a VD) - takže S-O
hupnul do věže, velitel stál vedle na pancíři,
řidič mu to podal nahoru, velitel to předal střelcovi a šup,
vše bylo tam, kam to patřilo...
Pak si nasedli a zbytek už znáš... Na ten
rošt se dala naložit i Maljutka na liště...
Nebo
jiné cvičení:
Cíle:
TANK – terč. č12 pod úhlem 25°,
dráha 250-300 metrů, rychlost 15-20 km/hod,
vzdálenost 600-850 metrů
RPTZ - čas 40 sekund, vzdálenost 300-400 metrů,
v noci osvětlena
Pěchota, terč č.8, - čas 3x10 sekund, vzdálenost
300-400 metrů
Munice:
3x PG 15V, nebo 3x záměna
50 do PKT (kulometu), z toho 12
svítících
Dráha
jízdy BVP 300 metrů.
Doba
na střelbu 2 minuty 30 sekund – vzhledem ke
„krátkému“ času na střelbu
předpokládám, že se zde počítal
čistý čas střelbu, tzn. čas od převzetí
rozkazu ke splnění bojového úkolu do
návratu vozidla na výchozí pozici.
Náčrty
původních střeleckých terčů
 |
| náčrty
terčů |
Doplňuji
a upozorňuji, že schéma střelnice je sestavené
pouze ze vzpomínek starých 14 let a
tímto se omlouváme všem,
kteří tam něco postrádají a nebo
kterým tam něco chybí. Terče jsou
skenované ze sešitu
„Střelecká příprava“ a
doplněné o názvy. Všichni technicky
zaměření čtenáři jistě odpustí
nedokonalost „výkresů“ siluet terčů a
způsob kótování.
--------------------------------------
(foto: brigadyr, 2006)
 |
 |
 |
| týl |
heslo |
barák |
 |
 |
 |
| interiér |
sklad |
barák |
 |
 |
 |
| věž č1. |
rozvaděč |
1.patro |
 |
 |
 |
| výjled |
do 2.patra |
věž č.2 |
 |
 |
 |
| do 1.patra |
přízemí |
1.patro |
 |
 |
 |
| výhled |
garáže |
interiér |
 |
 |
 |
| točna |
cesta |
k Solné
Lhotě |
fotografie byly
pořízeny digitálním
fotoaparátem Fujifilm Finepix S 9500 v
rozlišení 3696x2464
pro použití na
těchto stránkách byly komprimovány na
rozlišení 600x400
na
požádání lze zaslat fotografie v
plné kvalitě